Psal se rok 1826 a na pobřeží Baltského moře byla v dánském Svendborgu otevřena malá tabáková továrna S. Bønnelyckes Tobaksfabrik. Její portfolio tvořil především šňupací a žvýkací tabák. Příštích 50 let přežívala a v roce 1887 ji majitel prohrál v pokeru. Vítěž této poslední pokerové hry ji vyměnil za koně a sud whisky s Haraldem Halbergrem, čerstvým absvoloventem čtyřletého studia v oboru výroby žvýkacího tabáku. Nebyl to lehký obor a získat certifikát mistra v tomto oboru trvalo déle než bakalářské studium. Nicméně Halberg věděl co chce, původní továrnu rozšířil, udělal z ní rodinný podnik. Tak vznikla továrna na tabák Mac Baren z které se postupem času stala jedna z největších továren na dýmkový tabák.
Per Jensen, master blender v Mac Barenu říká: „Dokážete si představit čtyři a pul roku studia na mistra v zpracování rolovaného tabáku? Ne, dnes si to nedokáže nikdo představit. Posledním absoloventem této školy byl v roce 1964 vedoucí výroby Oliver Twist.“
Po získání S. Bønnelyckes Tobaksfabrik, Halberg změnil jméno na Harald Halberg Cigar and Tobacco Factories a později jej změnil na Harald Halberg Tobacco Factorie. Původně mělo být jméno tabákové řady Mac Laren. Nicméně už v této době existoval automobil a letadlo tohoto jména. Jorgen Halberg, syn Haralda, změnil jedno písmeno a jméno Mac Baren bylo na světě. Velká popularita tabáku Mac Baren přiměla Jorgena k poslední změně jména na Mac Baren v roce 1995. „Vzdělával se ve spředeném tabáku (twistu),“ říká Per Jensen, „a v té době jsem také vyrobil nový produkt, takzvaný „Gentleman twist“. Což byla menší verze klasického rolovaného tabáku, která se snáze vkládala do úst a tvořilo se podstatně méně slin“.
Halbergova společnost měla v té době velmi tvrdou konkurenci, v roce 1887 bylo jen v Dánsku 400 tabákových továren a jen ve Svendborgu byly čtyři. V roce 1900 byla ve Svendborgu jediná a dnes zbývají v Dánsku jen dvě. Kromě Mac Baren je to Scandinavian Tobacco Group. Tyto dvě společnosti vyrábějí dnes 60-70% dýmkového tabáku na světě.
Harald Halberg zanechal tabákovou společnost svému synovi Einarovi, který také nějakou dobu byl starostou ve Svendborgu. Einar v roce 1939 poslal svého syna Jørgena do USA, aby se dozvěděl všechny dostupné informace o tabáku, ale během té doby vypukla druhá světová válka a Jørgen uvíznul v USA a nemohl se vrátit domů. Pracoval v tabákových společnostech a s producenty tabáku jako takového. Spolupracoval také s výrobci dýmek. Samozřejmě, že za téměř šest let ve státech se naučil spoustu věcí. Po návratu do Dánska, měl nějaké nápady na novou řadu dýmkových tabáků. Zařadil do výroby řadu tabákových blendů s anglickými jmény. Dánština mohla být snadno zaměňována s němčinou a ta byla v této době velmi nepopulární.
Jeden z prvních tabáku s anglickými jmény byl „Golden blend“, který slavil úspěch kromě kvality vlastní směsi, hlavně díky marketingovému nástroji, který. za svého pobytu v USA Jorgen odkoukal, a to nabízení vzorků spotřebitelům. V dubnu 1958 byla představena a podobně uvedena na trh Mixture. Do tří let tvořila 25% dánského trhu s dýmkovými tabáky. Populární se stala díky tomuto marketingu také English mixture, nicméně byla těžká a zejména manželkami kuřáků neoblíbená. Popularita Mac Baren Mixture je závratná a i dnes tvoří téměř 50% produkce dýmkového tabáku pod značkou Mac Baren a jak říka Per Jensen, „Bez tohoto blendu by asi žádný další tabák nevznikl a Mac Baren by neexistoval“. „Je to nejoblíbenější směs v celém Dánsku a Německu a stále se řadí velmi vysoko po celém světě“.
|
Jørgen Halberg zemřel v roce 1996 a zanechal společnost svému synovi Henrikovi, který továrnu i nadále řídí a dohlíží na obrovský růst. Velká část tohoto růstu přišla v roce 2002 smlouvou o výrobě tabáku mezi Mac Baren a Swedish Match, která vlastnila značku Borkum Riff, který patřil k nejoblíbenějším značkám tabáku na světě a tvořil téměř polovinu celkové produkce Mac Barena. Společnost se ocitla závislá na této části své výroby, takže to bylo devastující, když se Scandinavien Tobacco group sloučila se společností Swedish Match a oznámila, že přesunuje výrobu Borkum Riff od Mac Baren. |
|
Nastala poměrně těžká doba, konec konců jako vždy když ztratíte polovinu produkce. Nicméně navýšením výroby tabáků přímo vlastněných společností Mac Baren a vytvořením nových směsí se podařilo nahradit ztrátu. Velkou výhodou v této souvislosti bylo, že se jednalo o rodinný podnik a ne akciovou společnost, kde jsou očekávány pouze zisky.
Společnost také vyráběla tabák pro skupinu Imperial Tobacco se značkami Capstan a Three Nuns, tyto značky v roce 2015 společnost odkoupila.
Tato investice zahrnovala také řadu tabáků Amhora a řadu značek vyrobených speciálně pro Španělsko a Francii, včetně Scaferlati Caporal což je velmi stará francouzská značka pojmenovaná podle desátníka francouské armády jménem Scaferlati. Který ho dodával ostatním vojákům. Scaferlati Caporal je druh tabáku dodávaného do armády a je snadno rozpoznatelný podle ve směsi obsaženém doutníkovém listu. Chuť této směsi je označována jako „ Francouzská chuť“ a je známa také z cigaret Gitanes a Gauloises
Nedávno Mac Baren také koupil všechny směsi od tabákové firmy Planta, čímž naplnil do posledního metru své výrobní prostory a kapacity. Ve vlastnictví Mac Baren je i americká společnost Sutliff Tobacco, která sama o sobě vlastní velké množství značek. Dalo by se říct že svět kuřáků dýmek je dnes na Mac Barenu závislý, což je docela zajímavé z pohledu na dobu jejího vzniku, kdy původní továrna stála jednoho koně a sud whisky.