Rynholec u Nového Strašecí. Malá rodinná dílna, ve které vznikají dýmky od roku 1994. Vedle CNC frézky pro standardní produkci se tu pořád dělá převážně ručně a náustky si dílna vyrábí sama.
Od suvenýrů k figurálním hlavičkám
Oldřich Jirsa se narodil v roce 1962. Vyučil se nástrojařem a ve druhém vzdělání se věnoval psychologii a psychoterapii.
K dýmkám ho nepřivedla rodinná tradice ani řemeslná škola, ale dřevo. Než začal dělat dýmky, vyráběl suvenýry pro pražské obchodníky. Zlom přišel ve chvíli, kdy si jeden sběratel dýmek všiml, co ten člověk se dřevem dokáže, a zeptal se ho, jestli by mu nevyrobil figurální hlavičky. Od té chvíle u tématu zůstal.
„Spíš dobrá kamenina než drahý porcelán“
Tímhle přirovnáním Jirsa sám shrnuje, o co mu jde. Nedělá sběratelské skvosty za desetitisíce – dělá dýmky, které mají dobře sloužit.
O vývoji svojí dílny mluví bez příkras. Firma se za ta léta třikrát stěhovala. Změnil se ale hlavně celý obor: malé kamenné obchody s dýmkami mizí a prodej se přesouvá na internet a sociální sítě.
Jak dýmka vzniká
Jirsova dílna nespadá ani do jedné z obvyklých škatulek. Není to čistě ruční ateliér jednoho řemeslníka, ale ani sériová výroba.
Pro standardní produkci se používá moderní CNC frézka. I tak ale zůstává každá dýmka z více než 80 % ruční prací. Většina kusů vzniká v malých sériích, menší část dělá Jirsa osobně a celou ručně od začátku do konce. Sám říká, že chce u tradičního řemesla zůstat co nejvíc, i když technologie zasahují do stále větší části života.
Moderní vybavení se projevuje hlavně na přesnosti – otvory sedí a přechody na sebe navazují. To je u dýmky důležitější, než se na první pohled zdá: špatně vedený kouřový kanálek nebo nepřesně napojený náustek se projeví při každém kouření.
Náustky vlastní výroby
Náustky si dílna vyrábí sama, což jí dává větší volnost v tvarování dýmek. Nepoužívá se přitom ani akrylát, ani ebonit, ale vlastní potravinářsky nezávadná plastová směs. Je popisovaná jako šetrná k zubům a o něco měkčí než akrylát.
Kuřákům to neuniklo – v diskuzích se objevuje, že materiál je na dotek trochu zvláštní a že se dá těžko odhadnout, o co vlastně jde.
Starší literatura přitom u značky uvádí ebonit a cumberland. To už neplatí, jde o překonaný údaj.
Filtry 6 a 9 mm
Většina Jirsových dýmek je stavěná na 9mm filtr, jak je u středoevropských výrobců obvyklé. Vyrábí ale i kusy pro 6mm filtr, takže si vybere i kuřák zvyklý na užší standard.
Někteří kuřáci navíc dýmku určenou pro filtr používají i bez něj a nevadí jim to.
@KATEGORIE: /dymky-jirsa/, 8
Rukopis
Jirsovy dýmky se dají poznat na první pohled. Estetika je popisovaná spíš jako italská – víc zaměřená na hlavičku a křivky, než odpovídá anglickým tvarovým normám – s příměsí dánských prvků.
Poznávacím znamením jsou drobné světlé akrylátové aplikace mezi troubelí a náustkem. Typická je taky kombinace hladkých a rustikovaných ploch na jednom kuse.
V nabídce najdete klasiku i méně obvyklé tvary: billiard, canadian, calabash, dublin, poker, tomato nebo scoop. Zvlášť silnou fanouškovskou základnu mají Jirsovy varianty bulldogu.
Značení a třídy
Dýmky nesou na spodní straně troubele nápis JIRSA. Logem je stylizované J vycházející z oválu.
Kvalita se označuje hvězdičkami. Starší referenční literatura uvádí jako nejvyšší třídu SG (Grain) se třemi hvězdičkami, sběratelé ale zmiňují kusy až po osmihvězdičkové. Systém se zřejmě v čase měnil.
