Nejdůležitější funkcí popela je ovlivňování teploty hoření. Čím je popel delší, tím méně vzduchu se dostane k hořící části doutníku. To snižuje teplotu hoření, a tím dosahujeme chladnějšího a tudíž příjemnějšího kouře. To umožní lépe si vychutnat jemné nuance v chuti tabákového listu. Teplota kouře se samozřejmě zvyšuje také tím, čím je doutník kratší. Nutno dodat, že poslední třetina funguje jako filtr, kde se kondenzuje kondenzát z tabáku (dehet). Obecně se traduje, že se poslední třetina doutníku nekouří, ale odkládá se a nechá vyhasnout. Naše doporučení ovšem zní, odložit tehdy, kdy vám přestane chutnat, konec konců, proč se trápit s něčím, co nám nechutná.
Hoření tabákového listu přeměňuje organické látky na látky obsahující karbon. Neorganické látky se nespalují, ale formují popel. Obsahuje bikarbonáty a řadu prvků, jako je draslík, kalcium, mangan, fosfor, kadmium nebo zinek.
Barva doutníkového popela
Podle barvy popela, struktury lze rozpoznat techniku balení a také druh tabákového listu. Barvu určuje především obsah dusíku v půdě, kde byl tabák vypěstován. Dusík ovlivňuje zejména obsah nikotinu v tabákovém listu. Pokud je v listu vyšší obsah draslíku, tabákový list má velmi dobrou hořlavost a skvělou elasticitu a popel je světlejší a neobsahuje téměř žádné černé části. Fosfor funguje jako katalyzátor, který reguluje absorpci různých látek z půdy do tabákového listu. Pokud je popel bílý až ocelově šedý, pak tabákový list má skvělé spalovací schopnosti.
Struktura doutníkového popela
Struktura popela u doutníků závisí na množství tabáku při balení. Dobře ubalený doutník produkuje kvalitní popel. Volně ubalený doutník má tendenci produkovat drolivý popel, který velmi snadno odpadá. To může také znamenat, že byla u tabákového listu zkrácena potřebná doba fermentace. Pokud je stavba doutníku bez chyby, je tah douníku po celou dobu hoření stejný, je popel pevný, rovný a nemá tendenci odpadávat.
Vzor popela
Druh tabákového listu má určující vliv na chuť a také na tvar popela. Tabákový list „volado“, což je tabákový list z nejnižší části tabákové rostliny, má nejvyšší obsah minerálů a výbornou hořlavost. Tabákový list „seco“, který je brán ze střední části rostliny, má horší hořlavost, ale lepší aroma. Horní část tabákových listů na rostlině se jmenuje „ligero“ a má velmi špatnou hořlavost. Dodává však doutníku sílu. Ligero list je nejsilnější a nejstabilnější list, který dává doutníku strukturu. Protože ligero hůř hoří, většinou se umisťuje doprostřed svazku. Je to proto, že uprostřed doutníku je teplota nejvyšší. Každý tabákový list z různé části tabákové rostliny má nejen různý poměr minerálních látek, ale i jiný obsah nikotinu.
Ubalení dobrého doutníku, který výborně hoří, je vždy v rukou zkušeného baliče.
Kónický tvar popela je ten nejvíce žádaný. Kónický popel totiž ukazuje na perfektní práci baliče. Vše prohořívá tak, jak má. Ligero uprostřed hoří pomaleji než volado tabákový list po stranách.
Může se stát, že doutník bude prohořívat pouze na jedné straně (canoing). To je v případě, že balič nedal „ligero“ úplně na střed svazku náplně. Čím více ligera se dostane do bočních stran doutníku, tím více bude doutník prohořívat pouze z jedné strany. Takto může ovšem prohořívat i v případě špatného skladování doutníku v humidoru (nerovnoměrné zvlhčení).
Když doutník prohořívá velmi rychle stedem (tuneling). Pokud se tak stane, je to opět chyba baliče, který dal tabákový list volado, který velmi rychle prohořívá, doprostřed a ligero je po stranách. Opět to ale může znamenat chybu při skladování (doutník byl suchý a následné zvlhčení není rovnoměrné – je zvlhčen pouze po obvodu).