Pro ty, kteří jsou v tomto koníčku noví – tabák ribbon cut je asi nejběžnějším druhem řezu tabáku.
Je to vlastně dost samozřejmé – jde o tabák, který je nakrájený na tenké proužky (stužky),
a také patří k nejjednodušším na přípravu.
Nevyžaduje žádnou zvláštní úpravu předem –
tabák ribbon cut můžete naplnit přímo z plechovky, sáčku nebo jakékoliv jiné nádoby,
ve které se prodává.
Dnes vám ukážu, jak já osobně plním tabák ribbon cut,
a také způsob, který používá spousta lidí –
ale není to jediná správná metoda, jak to dělat.
Tento postup se nazývá „gravity filling method“, tedy metoda volného sypání (gravitací).
Myslím, že je to nejjednodušší způsob pro začátečníky nebo pro ty, kteří s dýmkami teprve začínají.
Je velmi tolerantní – a pokud se vám to napoprvé nepodaří,
můžete to snadno udělat znovu.
Začneme tím, že nasypeme tabák do komory dýmky volným pádem
a budeme během plnění měnit tlak –
spodní část komory by měla být nejvolnější,
střed mírně stlačený
a horní vrstva nejpevnější.
Tím docílíme rovnoměrného proudění vzduchu,
které pomáhá udržet žhavý uhlík, jak se posouvá dolů komorou.
Takže nejdřív dýmku naplním tabákem tak, že ho volně sypu dovnitř.
Mám ho nasypaný tak, že trochu přesahuje okraj.
Teď ho lehce přitlačím –
ne příliš, jen tolik, abych cítil odpor a tabák se lehce srovnal.
Používám opravdu minimální tlak, jen ho rovnoměrně rozprostírám.
V tuto chvíli mám komoru asi ze dvou třetin plnou.
Podle velikosti kotlíku můžeš sypat vícekrát nebo méněkrát –
u menších dýmek obvykle stačí jednou nebo dvakrát.
Pak, když je tabák vyrovnaný,
zkontroluji tah.
Měl by být sotva znatelný odpor –
nechcete, aby to bylo jako pít hustý milkshake,
protože pokud zapálíte tabák s příliš silným odporem,
nebude dobře hořet a budete frustrovaní.
Ještě trochu přidám – tahle dýmka má menší kotlík,
takže jen nasypu malou vrstvu navrch.
Pěkně ji lehce přitlačím.
Znovu ale – nepěchuji silou.
Nesnažím se tabák co nejvíc zhutnit,
jen chci, aby držením tvaru zůstal kompaktní.
Udělám ještě poslední test tahu – a ano, to je ono, tak to má být.
Co se týče zapálení,
rád používám to, čemu se říká „charring light“ –
to znamená, že plamen rozvádím rovnoměrně po povrchu tabáku,
dokud nezačne pravidelně hořet.
Pak nechám oheň zhasnout,
lehce přitlačím popel tamperem,
a tím vytvořím tenkou vrstvu popela,
která funguje jako izolace nad nezapáleným tabákem.
Pak znovu zapálím – a vychutnávám si zbytek kouření.
Jak vidíte, tabák při hoření trochu vystoupí.
Lehce ho přitlačím, aby se povrch srovnal.
Jak jsem říkal – ta tenká popelová vrstva působí jako izolace.
Dám ještě jedno finální zapálení –
a teď je všechno připravené.
