Mýty a pověry o Winstnu Churchillovi a doutnících
Kouřit a pít jako Churchill
Winston Churchill pověstně miloval doutníky a drinky. Požádali jsme dva odborníky, aby prověřili jeho smysl pro dobrý život a oddělili fakta od fikcí.
Představit si velkého Sira Winstona Churchilla bez doutníku v jeho čelistech nebo mezi prsty je téměř nemožné. Historek o jeho nestřídmém pití je přemnoho. Jeho chutě pro obé, v množství, která by porazila i nejtvrdší mezi námi se zdají nadlidské. Co je však realita a co legenda? Byl opravdu – jak je často portrétován - někdy bez kouření, pití ráno, v poledne a v noci? Abychom odkryli pravdu, oslovili jsme experty: Lee Pollacka, pověřence a poradce výboru The International Churchill Societa, a Roba Foxe, spolumajitele sítě prodejen s doutníky James J. Fox v Londýně a Irsku.
Churchill kouřil ohromující množství doutníků.
„množství doutníků, které kouřil je opravdu výjimečné“ říká Fox, jehož firma prodala své první doutníky v roce 1787. Churchill sám byl zákazníkem tohoto obchodu (tenkrát se jmenoval Robert Lewis) na adrese Londýn 19 St. James Street. Fox má ručně psané účetní knihy, telegramy a další záznamy, které dokumentují, že tento voják/státník tu nakoupil stovky tisíc doutníků. Během šestiměsíčního období v roce 1964 – rok před jeho smrtí – nakoupil Churchill 825 doutníků: 250 v dubnu, 275 v červnu a po stovce v srpnu a září. „Je to krásný, konzistentní vzorec co nakupoval“, říká Fox. A to nebyl jediný obchod, kde nakupoval. „Kupoval v mnoha obchodech, aly my jsme byli jedním z jeho největších dodavatelů“.
Kouřil skoro všude
Když v roce 1931 navštívil New York, zapomněl na chvilku, že američané jezdí vpravo (neboli, z jeho pohledu, špatně) a srazilo ho auto. Po jeho návratu do Anglie ho připoutali na nosítka a dali do sanitky. Momentka ho ukazuje, jak se šťastně usmívá a bafá z doutníku. A nebyl to jediný případ, kdy byl vyfotografován na nosítkách s doutníkem v ústech.
Kouřil pouze Churchilly
Velikost kubánských Churchillů – délka 178 mm a průměr 18,65 mm – se jmenuje po tomto velkém státníkovi, kouřil ale doutníky různě dlouhé. „Kupoval všechny druhy od různých značek a velikostí“ říká Fox, jehož účetní knihy ukazují opakující se nákupy Romeo y Julieta Pirámides a Romeo Epicure Grande, které již nejsou součástí hlavní řady Romeo.
Nikdy nekupoval kvůli výhodným cenám
Telegram do obchodu Robert Lewis z 8. října 1963 uvádí Churchillovu objednávku dárkového balení doutníků pro vnuka. „Krabici 25ti doutníků dobré kvality, ale ne tak dobré jako Romeo & Juliet“. Podle Pollocka koupil v roce 1930 při návštěvě Spojených Států 1.000 doutníků Royal Darby Longefollows za 147 dolarů (méně než 15 centů za kus). „Musel sem a tam šetřit, jeho účty za doutníky, víno a jídlo byly značné“.
Měl ohromné zásoby kuřiva
Ve svém domě v Kentu měl skladovací prostor pro 3.000 – 4.000 doutníků.
Začínal den se sklenicí skotské
Právě tak, jak byl vyobrazen ve filmu Nejtemnější hodina, vítal ráno v posteli s doutníkem a whisky se sodou. Pollock vysvětluje, že se budil okolo osmé ráno a začal se čtením haldy novin, neopustil postel před desátou. V průběhu celého dne usrkával svou skotskou s vodou.
Byl často opilý
„Pil hodně, ale ani zdaleka ne tolik, jak mu populární legenda přisuzuje“ říká Pollock. „Množství, které vypil se přehánělo“. Je pravda, že pil šampaňské k obědu, francouzské červené a bílé víno s dalšími jídly, koňak v pozdním odpoledni a více skotské v noci. Také měl rád Martini. (A měl ho rád výjimečně suché, na rozdíl jeho spojence, prezidenta Roosevelta, který ho dělával s přílišným množstvím Vermutu). Ale všechny tyto drinky neznamenaly, že by vrávoral. „Téměř neexistuje záznam, že by pil na veřejnosti“ říká Pollock, který věří slavné Churchillově větě: „Měl jsem více z alkoholu, než měl alkohol ze mne“.
Byl věrný značce
Pravda pro jeho nápoje…
Churchillova oblíbená skotská byl Johnnie Walker Red nebo Black label (v té době byla rozšířenější blended whisky než single malt) a uctíval Pol Roger Champagne. „Spřátelil se s rodinou Pol Rogera“, ten vytvořil na jeho počest speciální šampaňské, Pol Roger Cuvée Winston Churchill.
… ale ne pro jeho doutníky
„Jeho oblíbená značka doutníků byla Romeo y Julieta, nebyla to ale jediná značka, kterou kouřil“ říká Fox. Většina kuřáků v jeho době se zasekla u jednoho formátu jedné značky. Ne tak Sir Winston, který kouřil různé, jako dnešní kuřáci. „Kupoval všechny druhy rozličných značek a formátů“ říká Fox. „Objednával mnoho krabic mnoha značek. Jedna objednávka mohla být od tří či čtyř značek a od každé více krabic.“
Zůstalo po něm několik doutníků
„Po jeho smrti nebyla žádná velká aukce jeho doutníků. Nekupoval je do sbírky, kupoval je pro konzumaci.“ Říká Fox. Krabice doutníků obsahující Romeo y Julieta se vystavuje pod sklem ve Foxově obchodě v Londýně, spolu s doutníkovým pouzdrem, který kdysi nosil ministerský předseda.
Kdy se Churchilly stali churchilly
Velikost doutníku – délka 178 mm a průměr 18,65 mm – se jmenuje po Churchillovi, ale časová souvislost jeho počátku je sporná. Mnozí tvrdí, že vznikl v továrně Romeo y Julieta koncem roku 1940 po návštěvě samotného Sira Winstona, který byl zaníceným kuřákem doutníků. Jiní věří, že to nebylo před rokem 1950, kdy se jeho jméno poprvé na doutnících Romeo y Julieta objevilo.
Před Churchillem byly Romeo y Julieta Clemenceau, vyráběné ve stejné velikosti. Dnes je Clemenceau pryč, zatímco Romeo Churchill zůstává. Zatímco kubánský doutníkový průmysl odstranil Churchilly Punch a Hoyo de Monterrey, zvětšila se výroba řady Romeo přidáním Short, Wide a Petit Churchills – které ve skutečnosti Churchilly vůbec nejsou, neboť jsou to doutníky kratší.
Bez ohledu na původ je dnes jméno Churchill sysonymem pro velké doutníky.
Cigar Aficionado, June 2018