Hans „Former“ Nielsen
Narodil se v Dánsku v roce 1941, v patnácti letech se stal učněm v dílně jednoho výrobce dýmek, obnovil provoz továrny na výrobu dýmek ve Švýcarsku, přestěhoval ji do Německa a nakonec svou cestu zakončil návratem do Dánska. Jméno člověka, o kterém tu právě mluvím, je Hans „Former“ Nielsen.
Pamatujete si na filmovou hvězdu jménem Georges Formby – na člověka s ukulele a na melodii písně „When I"m cleaning windows?“ Tato filmová hvězda je důvodem přezdívky Hanse Nielsena. Když byl totiž Hans malý, tak některým z jeho přátel hodně připomínal Formbyho, a tak mu začali říkat tímto jménem. Po nějaké době se ale na původní přezdívku zapomnělo a ze jména herce se nakonec stala přezdívka Former. A protože v dánštině má slovo „former“ podobnou výslovnost jako slovo „tvar“, je toto označení pro výrobce dýmek více než vhodné.
Výrobcem dýmek se stal shodou náhod
Former se narodil v Jutsku, ale jeho rodiče se přestěhovali do Copenhagenu, když byl ještě malý. V patnácti letech dokončil školu a začal si hledat práci, a tak si pročítal noviny, když narazil na dva zajímavé inzeráty. Jeden z nich nabízel práci v mechanické dílně. Former si tenkrát pomyslel, že by to mohlo být zajímavé místo. Jenže to samé si pomyslelo zhruba dalších padesát mladíků, takže ve chvíli, kdy měl jít Former na pohovor, bylo místo už obsazené. Druhý inzerát, který Former našel, nabízel práci v Suhrově dílně na výrobu dýmek. Na tomto místě byl už Former úspěšnější. Nebylo to tedy vyloženě Formerovo přání, které jej dovedlo k dýmkám; jednalo se spíše o souhru náhod. A byla to opět další náhoda, která jej přinutila věnovat se této profesi i nadále.
Od opraváře až k výrobě dýmek
Zmíněné události se staly v 50. letech. Suhrovu dílnu tehdy vedl legendární Poul Rasmussen. V dílně se provádělo velké množství oprav a Formerovou prací bylo vyřizovat tyto opravy. Na práci ale nebyl sám. V dílně tenkrát pracoval ještě jeden mladý muž, a sice Sven Knudsen, a společně s Formerem trávili čas tím, že přeměňovali rozbité dýmky zpět do funkční podoby, což je zkušenost, která je pro budoucího výrobce nedocenitelná. Sven Knudsen získal stejně jako Former výbornou reputaci ve světě vyřezávání dýmek, ale bohužel zemřel v roce 2010 a několik let se navíc kvůli vážné nemoci výrobě dýmek vůbec nevěnoval.
I když se Former spřátelil s Poulem Rasmussenem a výborně spolu vycházeli, nebyl v práci úplně spokojený. Former totiž pozoroval Rasmussena při vyřezávání překrásných dýmek, ale nikdy mu nebylo dovoleno zkusit vyrobit vlastní dýmku. Po dvou letech tedy dal výpověď a našel si práci mechanika. Se Suhrovou dílnou ale neztratil kontakt, protože jim alespoň o sobotách pomáhal s opravami.
Poté, co odsloužil povinnou armádní službu, se Former vrátil zpět na místo mechanika – na místo, které měl rád. Jednou se stavil v Suhrově dílně, aby všechny pozdravil a podíval se za Poulem Rasmussenem. Když přišel do dílny, Poul zrovna četl noviny, vzhlédl, a když uviděl Formera, řekl mu: „Dobře, že jsi přišel, našel jsem ti práci.“ „Ale já už mám dobrou práci,“ odpověděl Former. „Ale tohle je místo jako ušité pro tebe,“ trval na svém Poul, zatímco mu ukazoval inzerát v novinách. „Můžeš vyřezávat dýmky pro W. Ø. Larsena.“ „Ty jsi mi ale nikdy nedovolil vyřezávat dýmky, stále jsem jen dělal opravy,“ namítl Former. „Jsem si jistý, že to dokážeš. Vezmi si tady kus dřeva a vyřež dýmku,“ řekl Poul. Former tedy vyrobil dýmku, která se Poulovi líbila. Poul potom zavolal Svendu Bangovi, manažerovi Larsenova obchodu (jedná se o onoho Svenda Banga, který si později otevřel dílnu Bang), a řekl: „Přestaňte hledat nového výrobce dýmek, jednoho tady pro vás mám.“
Former pak později zašel k Larsenovi na pohovor. Když však přišel, byl zrovna Svend doma se zlomenou nohou a tak musel mluvit přímo s majitelem obchodu, Olem Larsenem. Aby dokázal své kvality, požádal jej Larsen o výrobu kopií sedmi dýmek z jeho katalogu. Former tedy zavolal svému dobrému příteli Svendu Knudsenovi a dohodl se s ním, že na výrobu může využít jeho dílnu. Ole Larsen byl s výsledkem více než spokojen a Former byl tedy přijat na místo výrobce.
Od mistra až k výrobě na vlastní pěst
Former u Larsena pracoval celých deset let a za tu dobu se stal mistrem dílny. Když na toto místo nastoupil, stála Larsenova dílna hned vedle obchodu Amagertorv. Ráno se často stávalo, že někdo ťukal na okno. Byl to usměvavý Sixten Ivarsson na cestě do své dílny stojící o pár set metrů dále. Když ve výloze viděl nějakou dýmku, která se mu líbila, byl zvyklý znalecky pokývat hlavou a zvednout palec nahoru.
Dílna se rychle rozrůstala a v době největší produkce v ní pracovalo osmnáct zaměstnanců. Prostory v oblasti Amagertorv byly brzy příliš malé a během doby, kdy v ní Former pracoval, se proto musela dvakrát přestěhovat. Jedním z Formerových úkolů (protože byl zaměstnán jako mistr) bylo učit nové potencionální výrobce, mezi nimiž bychom našli například Teddyho Knudsena (bratra Svena), Tonniho Nielsena, Poula Ilsteda a P. H. Vigena.
Už během působení v Larsenově dílně si Former zařídil své vlastní prostory na výrobu u sebe doma, jež využíval především na vymýšlení nových tvarů. Nedaleko měli svou dílnu i Emil a Jess Chonowitschovi, kde vyřezávali dýmky pro japonský trh. A protože měli více objednávek, než kolik mohli sami zvládnout, poprosili Formera o pomoc. Former jejich nabídku rád přijal a díky tomu zjistil, že Japonci platí tak dobře, že by si výrobou patnácti dýmek za měsíc vydělal více než u Larsena. Jelikož Larsen neměl žádné obchodní kontakty s Japonskem, neviděl Former žádný problém ve výrobě dýmek pro tento trh ve svém volném čase. Když o tom ale řekl Olemu Larsenovi, nebyl z toho vůbec nadšený. Ve skutečnosti s tím tak moc nesouhlasil, že Formera požádal, aby s tím okamžitě přestal, jinak s ním ukončí pracovní poměr. Pro Formera to nebyla těžká volba. V roce 1972 tedy podal u Larsena výpověď.
Zajímavá nabídka
Former dál vyráběl dýmky doma, ze začátku hlavně pro trh v Japonsku, ale brzy se začaly objevovat objednávky z Německa. Roku 1985 pak přišla nabídka, které nešlo odolat – Former byl totiž požádán, aby přijel zmodernizovat továrnu Bru Bu Werke ležící ve městě Kleinlützel ve Švýcarsku. V továrně Bru Bu Werke se vyráběly dýmky a hole na chození a celkem měla 180 zaměstnanců. Během následujícího roku Former několikrát odcestoval do Švýcarska, aby se seznámil s chodem celé továrny a mohl tak navrhnout změny v produkci – a nápadů měl opravdu hodně. Stroje, s nimiž se v továrně pracovalo, byly staré a některé dokonce i nebezpečné. Veškeré přípravy na potřebné změny zabraly celý rok. Pak Former prodal svůj dům v Dánsku a přestěhoval se do Švýcarska. Následující rok pak začal produkovat dýmky Bentley – označené známkou BENTLEY Former"s Design – jednalo se o vysoce kvalitní sérii dýmek klasických tvarů. Tyto dýmky se ve Švýcarsku, Německu a v několika dalších zemích setkaly s okamžitým úspěchem.
Během pobytu ve Švýcarsku došlo ještě k jedné významné změně, která však neměla nic do činění s dýmkami. V kanceláři továrny Bru Bu Werke pracovala nádherná dívka jménem Daniela. Former a Daniela se do sebe zamilovali a brzy se vzali.
Ze Švýcarska do Německa – a zpět do Dánska
Smlouva s majitelem budov, v nichž Bru Bu Werke sídlila, vypršela za pět let od doby, kdy Former přišel do Švýcarska. Former pak měl možnost továrnu odkoupit, ale cena byla příliš vysoká. V tom samém čase akorát postavila společnost Dan Pipe sídlící v Lauenburgu (nedaleko Hamburku) novou velkou továrnu na zpracovávání tabáku. Jedno patro budovy však bylo prázdné, protože se v něm měly začít vyrábět dýmky – Former tedy uzavřel dohodu s Bru Bu Werke a odkoupil od nich za poměrně příznivou cenu veškeré stroje potřebné na vyřezávání. V roce 1993 se pak do severního Německa rozjela dvě velká nákladní auta plná strojů a nábytku.
V Lauenburgu potom Former pokračoval v produkci dýmek Bentley, což byla značka, kterou vlastnila společnost Herman Lane (Lane Ltd.). Jenže místo, do něhož se právě nastěhovali, bylo přelidněné a hodně hlučné kvůli husté dopravě. V období, kdy bydleli v Lauenburgu, navíc Daniela porodila jejich syna a oba manželé zatoužili po klidnějším místě, kde by mohli společně žít. Požádali proto svého přítele Svena Knudsena, aby v Dánsku hlídal nabídky domů na prodej. Manželé potom několikrát odcestovali za hranice, aby si prohlédli různé domy. Když se po nějaké době objevila nabídka na prodej staré kovárny v malé vesničce jménem Toksværd, Former si pomyslel, že konečně našli perfektní dům. Byl tam dostatek místa pro dílnu i pro bydlení. Daniela nejdříve váhala, po nějaké době si ale dům zamilovala i ona. „V Lauenburgu jsme bydleli na třech různých místech, teď už se ale nikam stěhovat nebudeme,“ říká Daniela přesvědčeně.
Kromě Formerových ručně vyráběných dýmek pokračovali i ve vyřezávání dýmek Bentley. Na začátku nového století ale Daniela, která nejenže pomáhá v dílně, ale stará se i o účetnictví, zjistila, že dýmky Bentley už nepřináší zisk. Poté, co selhaly jejich pokusy o vytvoření nové smlouvy s Herman Lane, s výrobou přestali a dýmky Bentley tak zmizely z trhu.
By Former, Former Handmade a Former Freehand
Produkce je rozdělena do dvou částí; jedny výrobky jsou kompletně ručně vyráběné a jedny se vyrábí z větší části mechanicky. Druhé zmíněné dýmky mají klasické tvary a na jejich vyřezávání se používá kopírovací stroj, jenž dokáže vyřezávat tři dýmky zároveň. Dýmky vyrobené s pomocí tohoto přístroje bývají označeny podle přání zákazníka. Na všech produktech tohoto typu bychom ale našli shodný text by Former.
Vysoce kvalitní Formerovy dýmky jsou celé vyřezávané ručně a jsou žádané po celém světě. Dýmky vyrobené před rokem 1986 mají známku s ručně psaným jménem Former. Od roku 1986 se už používá tiskařské písmo. Dýmky jsou označeny nápisy Former Handmade nebo Former Freehand a Made in Denmark.
50 let jako výrobce dýmek
Na první mezinárodní výstavě dýmek v Číně konané v prosinci roku 2009 Former slavil 50 let jako výrobce dýmek. Při této příležitosti uvedl na trh speciální dýmky a nový tabák. Výstavy se zúčastnilo mnoho umělců z celého světa a na počest Formerova výročí se tehdy konala speciální oslava.
Former se nyní nachází v důchodovém věku, nemá ale v úmyslu přestat pracovat. Oslava 50. výročí je tedy jen jakýmsi milníkem a dárkem pro všechny milovníky dobrých dýmek a všichni věří, že Former bude své mistrovské kousky vyrábět ještě mnoho dalších let.
