Jak začít kouřit dýmku - příspěvek zákazníka
Vítejte u dýmky a u všech těch příchutí a aromat...
Na internetu najdete pár článků o tom, jak naplnit a zapálit dýmku, ale přidám i své vlastní komentáře, protože každý to děláme trochu jinak a někdy různým lidem vyhovují různé popisy. Trvalo mi asi šest měsíců, než jsem se naučil opravdu dobře naplnit svou dýmku – zčásti proto, že několik mých prvních dýmek mělo poměrně dost hlubokou, úzkou tabákovou komoru a plnění takové dýmky může být někdy složitější. Mnoho lidí to pochopilo po pár pokusech, někteří už hned po prvním!
Dýmka
Je pochopitelné, že zřejmě nebudete investovat do něčeho, o čem si nemůžete být jistí, že to budete mít rádi a že v tom budete chtít pokračovat. Přesto je mnohem lepší, když můžete začít s ne úplně levnou dýmkou. Některé levnější dýmky se kouří poměrně dobře, ale ne všechny. Teď mluvím hlavně o dřevěných dýmkách vyráběných z kořene vřesovce a vůbec neberu v potaz dýmky vyrobené z mořské pěny nebo z hlíny. Dýmky z kukuřičného klasu představují také dobrou volbu, pokud chcete kouření dýmky jen vyzkoušet – nejsou příliš drahé a nevyžadují žádné zakuřování. Propůjčují kouři trochu jinou chuť, takovou, kterou častěji nacházím u přírodních směsí (kterým se říká také anglické směsi), než u ochucených a slazených směsí.
Levné dýmky někdy vedou k více hořkým chutím a vlhkému nebo horkému kouři, ale někdy jsou tyto efekty výsledkem nového kořene vřesovce, který ještě nebyl zakouřený. Předtím, než svalíte vinu na svou dýmku, zvažte také to, že to může být způsobeno vaší technikou kouření nebo přespříliš vlhkým či suchým tabákem. S trochou vytrvalosti zlepšíte situaci tím, že zjistíte, co je špatně, když nemáte z kouření tak dobrý pocit a takové potěšení, jaké byste mohli mít. Když si nejste jistí, tak vždy kuřte tak pomalu, jak to jen jde. To totiž vyřeší mnoho problémů s dýmkou.
Tabák
Výběr tabáku je velmi důležitý. Já jsem si například ze začátku nevybíral druhy tabáku, které bych si mnohem víc užil, ale jednoduše jsem neměl jak to zjistit. Vždy se mi líbilo aroma sladkých tabáků, ale zjistil jsem, že když je zapálím a kouřím, něco jim chybí. Nakonec jsem zkusil pár přírodních směsí v anglickém stylu, navzdory varováním, že jsou určené spíše pro zkušenější a ostřílené kuřáky dýmek. Překvapivě mi tyto druhy tabáků poskytly přesně ten chuťový zážitek, ve který jsem tak nějak doufal. Měli byste vědět, že přírodní směsi nebo směsi v anglickém stylu většinou nemají tak sladké aroma a nejsou pro každého. Jen zkouška a osobní zkušenost vám pomůže zjistit, co máte rádi a co ne. Zkoušení nových směsí může být velká zábava, ale ať se děje, co se děje, vždy s sebou mějte trochu své oblíbené směsi v případě, že vzorek nového druhu tabáku vám nechutná!
Na trhu je dostupné nesčetné množství různých druhů dýmkového tabáku, s rozdílnými příchutěmi a kvalitami. Přesto nemusíte při prvním kouření zoufat – prostě si jen zapalte a užívejte si. Pokud vám obecně chutná spíše sladké, můžete začít s něčím komerčním a snadno dostupným, například se značkou Holger Danske, Mc Lintock nebo Skandinavik, nebo můžete svého prodejce tabáku požádat o doporučení. Někteří lidé s těmito směsmi vydrží navždy, ale jiní si najdou větší potěšení v nekonečném hledání perfektního tabáku.
Pokud vám chutnají spíše silnější nebo více hořké příchutě kávy, čokolády, čaje nebo piva, měli byste poprvé spíš než něco sladšího zkusit lehkou anglickou směs. Stále je ale nejlepší začít s jedním balením od obou typů tabáku. Pokud se tomu ale můžete vyhnout, tak je nekuřte v té samé dýmce... Kouření anglické směsi v dýmce, která se už použila na nějaký více aromatický tabák (a naopak), dává vzniknout poněkud zvláštní chuti. Nechte svou dýmku, ať nasaje příchuť vašeho tabáku a až poté tabák posuzujte. To samozřejmě neznamená, že první dojem není správný... Pokud kouříte převážně vlhký tabák (což je většina tabáků s příchutí), ujistěte se, že naplníte svou dýmku méně, než jak se to dělá se sušší, přírodní anglickou směsí.
Plnění vaší dýmky tabákem.
Pokud jste už ze své dýmky kouřili a máte v ní malé kousky tabáku, které blokují průchod a které by mohly ucpat vývod kouře, zakryjte tabákovou komoru dýmky a foukněte skrz náustek.
Zjistil jsem, že existují dva klíčové aspekty správného plnění dýmky. Za prvé, tabák by měl být ve vaší dýmce jen trochu natěsno narovnaný – když se ho dotknete na povrchu, měl by být stále pružný. Za druhé, dýmka by měla být méně naplněná ve spodní části než ve vrchní, aby se pak během kouření neucpala.
Začněte tím, že si vezmete trochu větší množství tabáku, než o jakém si myslíte, že bude stačit na naplnění vaší dýmky. Pokud se vám zdá, že je tabák slepený, tak ho trochu načechrejte. Během plnění dýmku držte nad pouzdrem nebo nad plechovkou, aby balení zachytilo tabák, který vám upadne. Dávejte tabák dovnitř, dokud není dýmka plná a trochu tabáku mírně nepřepadává přes okraj. Nemačkejte jej dovnitř příliš natěsno; jen se ujistěte, že je dýmka správně naplněná. Plňte dýmku pomalu a opatrně, jako byste se snažili vyměřit, kolik tabáku by dýmka pojala za „běžných“ okolností, a ne kolik toho do ní můžete nacpat.
Vaše dýmka by nyní měla obsahovat chomáč tabáku, který z ní trčí způsobem, že to skoro vypadá, jako by potřebovala učesat. Vytáhněte co nejvíce tabáku, který trčí z dýmky ven, poté si vezměte dusátko, které koupíte v obchodě s dýmkami a jemně zastrčte jakékoliv volné konce tabáku do dýmky. Tímto způsobem bude tabák nakonec nahoře více natěsno vtlačený do dýmky, což je přesně to, co chceme. Dotkněte se nahoře zlehka tabáku palcem. Tabák by měl být trochu pružný.
Zapálení dýmky.
Vložte dýmku do úst a párkrát potáhněte s ještě nezapáleným tabákem. Nejen, že by to mělo lépe chutnat, ale vzniklý podtlak natáhne dovnitř vzduch a protáhne tak dýmku. Měli byste cítit mírný odpor, jako když pijete tekutinu brčkem. Pokud zjistíte, že se vám to dělá velmi těžce, vyndejte tabák a začněte znovu – naplnili jste si dýmku příliš natěsno a tabák by potom tak dobře nehořel. Jen dýmku pomalu vyprázdněte svými nástroji k dýmce.
Nyní přichází ta legrační část – zapalování!
Dobré jsou velké dřevěné kuchyňské zápalky, dobře poslouží také zapalovač. Pokud zkusíte použít malé papírové zápalky, možná jen skončíte frustrovaní a s popálenými prsty... Jakmile se síra vznítí, přiložte plamen k tabáku a pomalu jej posouvejte po celém jeho povrchu. Zároveň pomalu, ale silně potáhněte, to proto, abyste dostali plamen dovnitř do tabáku. Pokuste se neopálit okraj dýmky. Potáhnout můžete hluboce, ale ne příliš prudce. Podržte kouř v ústech, ale pokuste se jej nevdechnout. Vydechněte kouř z úst a hned znovu potáhněte. Může to trvat dobrých 10 – 20 sekund, než se dýmka zapálí. Tabák by se měl natřást. Nyní vezměte dusátko a urovnejte povrch zapáleného tabáku, který se rozházel, abyste opět získali rovný povrch (nepoužívejte velký tlaku).
Nyní jste dokončili to, čemu se občas říká „klamné zapalování“. Klamným zapalováním se to nazývá proto, protože nyní se dýmka zapálí ještě jednou. Posouvejte plamen po povrchu tabáku, trochu jej i rozviřte, abyste zapálili opravdu všechen svrchní tabák (ten, který jste právě urovnali). Jako obvykle pomalu potáhněte, abyste dostali plamen dostatečně dovnitř dýmky. Toto může trvat přibližně dalších 10 - 20 sekund a vytvoří to hodně okolního dýmu, což si pravděpodobně užijete. Nyní jste už na vaší vlastní cestě... Vaše dýmka je nyní zapálená. Potáhněte vždy pomalu a hluboce každých 5 – 15 sekund – častěji potahujte tehdy, když se vám zdá, že dýmka zhasíná, méně často, když se začíná hodně zahřívat. Můžete také podržet kouř několik vteřin v ústech a jen ho nechat, ať se rozpustí, nebo můžete potáhnout, podržet kouř a náustek v ústech, o několik sekund později znovu potáhnout a nechat předchozí obláček dýmu zmizet ve vzduchu. Někteří kuřáci spolknou malou dávku kouře, což způsobí, že pak kouř unikne nosem a vypadá to, jako byste ho vdechli. Ale nevdechnete. Někteří kuřáci dýmek sice skutečně vdechují kouř stejně jako kuřáci cigaret, ale kouř je zde velmi silný, proto se to nedoporučuje.
Pokud vám dýmka během kouření zhasne, nic se neděje, prostě ji zapalte znovu – je to naprosto normální. Obzvlášť poprvé ji budete muset znovu zapalovat poměrně často. Vždy je lepší nechat dýmku občas vyhasnout, než tomu zabraňovat tím, že budete potahovat častěji a rozpálíte ji. Navíc není vůbec žádný důvod k panice a není nutné zapálit dýmku ihned po tom, co zhasla. Pokud jste zaneprázdněni jinou činností, můžete to udělat až za chvíli. K částečně vykouřené dýmce se můžete vrátit i po několika minutách, pokud je to pro vás více pohodlné. A pokud kouříte zahnutou dýmku, můžete si ji i zapálenou dát do kapsy, když vstoupíte do nekuřácké budovy, a ona se sama poměrně rychle uhasí. Zhruba každých 5 minut trochu zmáčkněte dusátkem tabák, abyste rozmělnili popel na povrchu a ujistili se tak, že tabák, který je stále zapálený, se dotýká jen sám sebe a dále hoří. Nepoužívejte velký tlak, aby se tabák vespod více nezmačkal.
Jak tabák hoří stále níž a níž, dýmka se bude zahřívat. Měla by být stále více teplá, ale když se bude dýmka zdát na dotek horká, nechte ji na pár minut zhasnout a vychladnout; možná jste ji kouřili trochu rychle. Horký kouř může způsobit, že tabák bude chutnat hořčeji a kromě toho vám to bude nepříjemné na jazyku. Stejně tak to může vytvořit nahromadění vlhkosti (močky), což je dost nepříjemné, když se vám vlhkost (močka) dostane do úst (což se stane poměrně snadno, když kouříte rovnou dýmku).
V případě, že kouříte novou dýmku, bude potřebovat zakouřit. Vykuřte několikrát jen polovinu tabákové komory (minimálně desetkrát), dokud se vám na spodku misky nezačne usazovat uhlík. Snažte se kouřit až tak na dno, jak to půjde, aby se vám tato uhlíková vrstva na vaší dýmce vytvořila co nejdříve. Pokud ale vaše dýmka na druhou stranu začne kdykoliv během kouření chutnat podivně, přestaňte. Kouření dýmky se vždy považuje za příjemný zážitek a není žádný důvod pro to, aby tomu tak skutečně nebylo.
Procvičováním se zdokonalíte. Užívejte si!
Vítejte u dýmky a u všech těch příchutí a aromat...
Na internetu najdete pár článků o tom, jak naplnit a zapálit dýmku, ale přidám i své vlastní komentáře, protože každý to děláme trochu jinak a někdy různým lidem vyhovují různé popisy. Trvalo mi asi šest měsíců, než jsem se naučil opravdu dobře naplnit svou dýmku – zčásti proto, že několik mých prvních dýmek mělo poměrně dost hlubokou, úzkou tabákovou komoru a plnění takové dýmky může být někdy složitější. Mnoho lidí to pochopilo po pár pokusech, někteří už hned po prvním!
Dýmka
Je pochopitelné, že zřejmě nebudete investovat do něčeho, o čem si nemůžete být jistí, že to budete mít rádi a že v tom budete chtít pokračovat. Přesto je mnohem lepší, když můžete začít s ne úplně levnou dýmkou. Některé levnější dýmky se kouří poměrně dobře, ale ne všechny. Teď mluvím hlavně o dřevěných dýmkách vyráběných z kořene vřesovce a vůbec neberu v potaz dýmky vyrobené z mořské pěny nebo z hlíny. Dýmky z kukuřičného klasu představují také dobrou volbu, pokud chcete kouření dýmky jen vyzkoušet – nejsou příliš drahé a nevyžadují žádné zakuřování. Propůjčují kouři trochu jinou chuť, takovou, kterou častěji nacházím u přírodních směsí (kterým se říká také anglické směsi), než u ochucených a slazených směsí.
Levné dýmky někdy vedou k více hořkým chutím a vlhkému nebo horkému kouři, ale někdy jsou tyto efekty výsledkem nového kořene vřesovce, který ještě nebyl zakouřený. Předtím, než svalíte vinu na svou dýmku, zvažte také to, že to může být způsobeno vaší technikou kouření nebo přespříliš vlhkým či suchým tabákem. S trochou vytrvalosti zlepšíte situaci tím, že zjistíte, co je špatně, když nemáte z kouření tak dobrý pocit a takové potěšení, jaké byste mohli mít. Když si nejste jistí, tak vždy kuřte tak pomalu, jak to jen jde. To totiž vyřeší mnoho problémů s dýmkou.
Tabák
Výběr tabáku je velmi důležitý. Já jsem si například ze začátku nevybíral druhy tabáku, které bych si mnohem víc užil, ale jednoduše jsem neměl jak to zjistit. Vždy se mi líbilo aroma sladkých tabáků, ale zjistil jsem, že když je zapálím a kouřím, něco jim chybí. Nakonec jsem zkusil pár přírodních směsí v anglickém stylu, navzdory varováním, že jsou určené spíše pro zkušenější a ostřílené kuřáky dýmek. Překvapivě mi tyto druhy tabáků poskytly přesně ten chuťový zážitek, ve který jsem tak nějak doufal. Měli byste vědět, že přírodní směsi nebo směsi v anglickém stylu většinou nemají tak sladké aroma a nejsou pro každého. Jen zkouška a osobní zkušenost vám pomůže zjistit, co máte rádi a co ne. Zkoušení nových směsí může být velká zábava, ale ať se děje, co se děje, vždy s sebou mějte trochu své oblíbené směsi v případě, že vzorek nového druhu tabáku vám nechutná!
Na trhu je dostupné nesčetné množství různých druhů dýmkového tabáku, s rozdílnými příchutěmi a kvalitami. Přesto nemusíte při prvním kouření zoufat – prostě si jen zapalte a užívejte si. Pokud vám obecně chutná spíše sladké, můžete začít s něčím komerčním a snadno dostupným, například se značkou Holger Danske, Mc Lintock nebo Skandinavik, nebo můžete svého prodejce tabáku požádat o doporučení. Někteří lidé s těmito směsmi vydrží navždy, ale jiní si najdou větší potěšení v nekonečném hledání perfektního tabáku.
Pokud vám chutnají spíše silnější nebo více hořké příchutě kávy, čokolády, čaje nebo piva, měli byste poprvé spíš než něco sladšího zkusit lehkou anglickou směs. Stále je ale nejlepší začít s jedním balením od obou typů tabáku. Pokud se tomu ale můžete vyhnout, tak je nekuřte v té samé dýmce... Kouření anglické směsi v dýmce, která se už použila na nějaký více aromatický tabák (a naopak), dává vzniknout poněkud zvláštní chuti. Nechte svou dýmku, ať nasaje příchuť vašeho tabáku a až poté tabák posuzujte. To samozřejmě neznamená, že první dojem není správný... Pokud kouříte převážně vlhký tabák (což je většina tabáků s příchutí), ujistěte se, že naplníte svou dýmku méně, než jak se to dělá se sušší, přírodní anglickou směsí.
Plnění vaší dýmky tabákem.
Pokud jste už ze své dýmky kouřili a máte v ní malé kousky tabáku, které blokují průchod a které by mohly ucpat vývod kouře, zakryjte tabákovou komoru dýmky a foukněte skrz náustek.
Zjistil jsem, že existují dva klíčové aspekty správného plnění dýmky. Za prvé, tabák by měl být ve vaší dýmce jen trochu natěsno narovnaný – když se ho dotknete na povrchu, měl by být stále pružný. Za druhé, dýmka by měla být méně naplněná ve spodní části než ve vrchní, aby se pak během kouření neucpala.
Začněte tím, že si vezmete trochu větší množství tabáku, než o jakém si myslíte, že bude stačit na naplnění vaší dýmky. Pokud se vám zdá, že je tabák slepený, tak ho trochu načechrejte. Během plnění dýmku držte nad pouzdrem nebo nad plechovkou, aby balení zachytilo tabák, který vám upadne. Dávejte tabák dovnitř, dokud není dýmka plná a trochu tabáku mírně nepřepadává přes okraj. Nemačkejte jej dovnitř příliš natěsno; jen se ujistěte, že je dýmka správně naplněná. Plňte dýmku pomalu a opatrně, jako byste se snažili vyměřit, kolik tabáku by dýmka pojala za „běžných“ okolností, a ne kolik toho do ní můžete nacpat.
Vaše dýmka by nyní měla obsahovat chomáč tabáku, který z ní trčí způsobem, že to skoro vypadá, jako by potřebovala učesat. Vytáhněte co nejvíce tabáku, který trčí z dýmky ven, poté si vezměte dusátko, které koupíte v obchodě s dýmkami a jemně zastrčte jakékoliv volné konce tabáku do dýmky. Tímto způsobem bude tabák nakonec nahoře více natěsno vtlačený do dýmky, což je přesně to, co chceme. Dotkněte se nahoře zlehka tabáku palcem. Tabák by měl být trochu pružný.
Zapálení dýmky.
Vložte dýmku do úst a párkrát potáhněte s ještě nezapáleným tabákem. Nejen, že by to mělo lépe chutnat, ale vzniklý podtlak natáhne dovnitř vzduch a protáhne tak dýmku. Měli byste cítit mírný odpor, jako když pijete tekutinu brčkem. Pokud zjistíte, že se vám to dělá velmi těžce, vyndejte tabák a začněte znovu – naplnili jste si dýmku příliš natěsno a tabák by potom tak dobře nehořel. Jen dýmku pomalu vyprázdněte svými nástroji k dýmce.
Nyní přichází ta legrační část – zapalování!
Dobré jsou velké dřevěné kuchyňské zápalky, dobře poslouží také zapalovač. Pokud zkusíte použít malé papírové zápalky, možná jen skončíte frustrovaní a s popálenými prsty... Jakmile se síra vznítí, přiložte plamen k tabáku a pomalu jej posouvejte po celém jeho povrchu. Zároveň pomalu, ale silně potáhněte, to proto, abyste dostali plamen dovnitř do tabáku. Pokuste se neopálit okraj dýmky. Potáhnout můžete hluboce, ale ne příliš prudce. Podržte kouř v ústech, ale pokuste se jej nevdechnout. Vydechněte kouř z úst a hned znovu potáhněte. Může to trvat dobrých 10 – 20 sekund, než se dýmka zapálí. Tabák by se měl natřást. Nyní vezměte dusátko a urovnejte povrch zapáleného tabáku, který se rozházel, abyste opět získali rovný povrch (nepoužívejte velký tlaku).
Nyní jste dokončili to, čemu se občas říká „klamné zapalování“. Klamným zapalováním se to nazývá proto, protože nyní se dýmka zapálí ještě jednou. Posouvejte plamen po povrchu tabáku, trochu jej i rozviřte, abyste zapálili opravdu všechen svrchní tabák (ten, který jste právě urovnali). Jako obvykle pomalu potáhněte, abyste dostali plamen dostatečně dovnitř dýmky. Toto může trvat přibližně dalších 10 - 20 sekund a vytvoří to hodně okolního dýmu, což si pravděpodobně užijete. Nyní jste už na vaší vlastní cestě... Vaše dýmka je nyní zapálená. Potáhněte vždy pomalu a hluboce každých 5 – 15 sekund – častěji potahujte tehdy, když se vám zdá, že dýmka zhasíná, méně často, když se začíná hodně zahřívat. Můžete také podržet kouř několik vteřin v ústech a jen ho nechat, ať se rozpustí, nebo můžete potáhnout, podržet kouř a náustek v ústech, o několik sekund později znovu potáhnout a nechat předchozí obláček dýmu zmizet ve vzduchu. Někteří kuřáci spolknou malou dávku kouře, což způsobí, že pak kouř unikne nosem a vypadá to, jako byste ho vdechli. Ale nevdechnete. Někteří kuřáci dýmek sice skutečně vdechují kouř stejně jako kuřáci cigaret, ale kouř je zde velmi silný, proto se to nedoporučuje.
Pokud vám dýmka během kouření zhasne, nic se neděje, prostě ji zapalte znovu – je to naprosto normální. Obzvlášť poprvé ji budete muset znovu zapalovat poměrně často. Vždy je lepší nechat dýmku občas vyhasnout, než tomu zabraňovat tím, že budete potahovat častěji a rozpálíte ji. Navíc není vůbec žádný důvod k panice a není nutné zapálit dýmku ihned po tom, co zhasla. Pokud jste zaneprázdněni jinou činností, můžete to udělat až za chvíli. K částečně vykouřené dýmce se můžete vrátit i po několika minutách, pokud je to pro vás více pohodlné. A pokud kouříte zahnutou dýmku, můžete si ji i zapálenou dát do kapsy, když vstoupíte do nekuřácké budovy, a ona se sama poměrně rychle uhasí. Zhruba každých 5 minut trochu zmáčkněte dusátkem tabák, abyste rozmělnili popel na povrchu a ujistili se tak, že tabák, který je stále zapálený, se dotýká jen sám sebe a dále hoří. Nepoužívejte velký tlak, aby se tabák vespod více nezmačkal.
Jak tabák hoří stále níž a níž, dýmka se bude zahřívat. Měla by být stále více teplá, ale když se bude dýmka zdát na dotek horká, nechte ji na pár minut zhasnout a vychladnout; možná jste ji kouřili trochu rychle. Horký kouř může způsobit, že tabák bude chutnat hořčeji a kromě toho vám to bude nepříjemné na jazyku. Stejně tak to může vytvořit nahromadění vlhkosti (močky), což je dost nepříjemné, když se vám vlhkost (močka) dostane do úst (což se stane poměrně snadno, když kouříte rovnou dýmku).
V případě, že kouříte novou dýmku, bude potřebovat zakouřit. Vykuřte několikrát jen polovinu tabákové komory (minimálně desetkrát), dokud se vám na spodku misky nezačne usazovat uhlík. Snažte se kouřit až tak na dno, jak to půjde, aby se vám tato uhlíková vrstva na vaší dýmce vytvořila co nejdříve. Pokud ale vaše dýmka na druhou stranu začne kdykoliv během kouření chutnat podivně, přestaňte. Kouření dýmky se vždy považuje za příjemný zážitek a není žádný důvod pro to, aby tomu tak skutečně nebylo.
Procvičováním se zdokonalíte. Užívejte si!